Velké Putinovo ponížení: největší bizarnosti ekonomického fóra v Petrohradě

‍Martin Ondráček: Černý kouř nad rodným městem Vladimíra Putina. Hořící ropný terminál na Baltu. Uzavřené letiště Pulkovo, na kterém trčí hosté ekonomického fóra. A v sálech kongresového centra dvě podivuhodné delegace – v jedné americké třeba herec Steven Seagal a v německé poslanci krajně pravicové AfD. Mezitím se na pódiu střídají řečníci, kteří slibují, že Rusko bude válčit ještě dvacet let. Vítejte na letošním Petrohradském ekonomickém fóru. Tomáši, dobrý den.

Tomáš Kopečný: Dobré ráno i vám.

Martin Ondráček: Za námi je květen 2026 a málokterý měsíc ukázal válku z tolika stran. Ukrajina podepsala smlouvu na desítky švédských stíhaček Gripen, představila vlastní řízenou bombu a do vazby poslala Andreje Jermaka, ještě donedávna druhého nejmocnějšího muže v zemi. A do toho všeho ruský dron dopadl v Rumunsku. Začněme vzduchem. Ukrajina s nákupem Gripenů bude provozovat sedm různých typů stíhaček. Není to z hlediska logistiky a údržby noční můra?

Tomáš Kopečný: Na první pohled to tak působí, ale musíme vnímat reálie. Realita války změnila původní plány Ukrajiny vybrat si do budoucna jeden západní typ. Už teď vidíme na ukrajinské straně pestrou směsici pozemní techniky – americké Abramsy, francouzské Leclercy nebo české modernizované T-72. Zásadní je tu interoperabilita – schopnost systémů spolu komunikovat prostřednictvím jednotného velení a řízení. A vzhledem k tomu, že Ukrajina má milionovou armádu, může každá základna zkrátka operovat s jiným typem stroje. Koneckonců i ruské nebo americké letectvo využívá celou paletu různých letounů. Zásadní výhodou je, že různé stíhačky plní různé úkoly – od ničení dronů po odpalování střel typu Storm Shadow. Rozvrstvenost techniky navíc snižuje závislost na jednom dodavatelském státě.  

Martin Ondráček: Ukrajina ale v květnu představila také svou první vlastní chytrou leteckou bombu zvanou "Vyryvnuvač" (Equalizer). Ta má čtvrt tuny, zasáhne cíle desítky kilometrů za frontou a je asi třikrát levnější než americká verze. Experti to považují za velkou věc. Co si o tom myslíte vy?  

Tomáš Kopečný: Je to obrovský krok. Rusové aktuálně shazují na Ukrajinu kolem 8 000 klouzavých bomb měsíčně, což je nějakých 250 denně. Ty ruské jsou často pětisetkilové nebo tunové. Ukrajinská bomba je lehce chytřejší a přesnější a především výrazně levnější. Zatímco americká verze stojí kolem 250 tisíc dolarů, ukrajinská vyjde odhadem na 70 až 80 tisíc. Odhaduji, že do konce roku budou schopni vyrobit nižší stovky kusů měsíčně a do budoucna produkci navýší. Je to obrovská přidaná hodnota, protože Ukrajina tím omezuje svou závislost na USA, které využití západních zbraní podmiňují různými omezeními.  

Martin Ondráček: Pojďme do Kyjeva. Andrej Jermak, šéf prezidentské kanceláře, byl v květnu zatčen a poslán do vazby kvůli praní špinavých peněz kolem firmy Energoatom. Je obviněn, že přes deset milionů dolarů vypral například přes výstavbu luxusního komplexu. Propuštěn byl až na kauci 70 milionů korun. Ohrožuje to prezidenta Zelenského?  

Tomáš Kopečný: Je to do očí bijící kauza. Domácí reputaci Zelenského týmu to jistě poškodí, ale z pohledu Západu je to naopak pozitivní zpráva. Jermak, který si velmi nešťastně osoboval pravomoci nad rámec své funkce , nebyl na Západě nikdy příliš oblíbený. Skutečnost, že ukrajinské protikorupční orgány NABU a SAPO dotáhly případ druhého nejmocnějšího muže země až do vazby, je pro Evropu důkazem toho, že tyto instituce fungují nezávisle a svobodně.  

Martin Ondráček: A nyní k rumunskému incidentu. Květnu dominoval dopad ruského dronu na obytný dům v Galati, což vyvolalo kritiku, proč dron nebyl včas sestřelen a proč nebyl aktivován článek 5 smlouvy o NATO. Proč se tak nestalo?  

Tomáš Kopečný: Článek 5 není automatický mechanismus; členský stát o jeho aktivaci musí explicitně požádat, čímž by Rumunsko de facto vyhlásilo válku Rusku. Ruské drony a letouny vzdušný prostor NATO testují záměrně už léta. Rumunský prezident situaci zhodnotil velmi citlivě, když nevyloučil omyl způsobený zásahem ukrajinské protivzdušné obrany, ale jednoznačně připsal odpovědnost Rusku. Co se týče nesestřelení dronu – představte si, že máte na ministerstvu obrany pohotovost. Když letí nepřátelský dron s výbušninou a vy ho nad městem sestřelíte, může troskami zabít spoustu civilistů. Někdy je taktičtější doufat, že město přeletí a dopadne do neobydlených polí.  

Martin Ondráček: Nakonec pojďme k Petrohradskému ekonomickému fóru, kde po celou dobu akce hořel nedaleký ropný terminál zasažený ukrajinskými drony. Považujete to za největší Putinovo ponížení?

Tomáš Kopečný: Rozhodně. Před lety to byl ruský Davos, výkladní skříň s účastí západních státníků i firem, jako byla kancléřka Merkelová nebo zástupci Goldman Sachs a British Petroleum. Dnes z toho zbylo setkání s delegacemi typu Zimbabwe nebo Bolívie. Zato Ukrajinci celému světu v přímém přenosu ukázali zranitelnost Ruska, když vypustili rekordních více než 500 dronů. Poprvé od začátku války starosta Petrohradu varoval lidi, aby nevycházeli. Putinovo ponížení dokonal i Zelenskyj, který uprostřed fóra poslal otevřený dopis o míru a nechal novináře, aby s ním Putina přímo na tiskové konferenci konfrontovali, což ho viditelně podráždilo.  

Martin Ondráček: A kromě toho všeho se tam místo Západních aut chlubili přemalovanými čínskými modely a o budoucnosti Ruska mluvil extremistický ideolog, který předpovídá válku na další dvě desetiletí. Jak byste tedy letošní ročník zhodnotil?

Tomáš Kopečný: Je to takový trailer na pád Ruska z výsluní. Rusko je jako bájný Ikaros. Vyletělo příliš vysoko, chlubilo se svou silou, a teď sledujeme, jak s roztavenými křídly nezadržitelně padá a nedokáže to ani zakrýt.  

Martin Ondráček: Tomáši, děkuji vám a uvidíme se opět za týden.

Tomáš Kopečný: Také děkuji, na shledanou.