Pád ruského letectva? Tomáš Soušek odhaluje brutální taktiku a nečekané ztráty
Jak se rodí pilot
Na začátku stojí výběr. Mladí muži, ideálně technického vzdělání a se slušnou angličtinou, jsou verbováni do nové vojenské pilotní školy. Armáda hledá schopné kandidáty, kteří mají potenciál stát se budoucími stíhači. Jak říká letecký expert Tomáš Soušek, nejde jen o technické dovednosti, ale i o psychologickou výbavu: „Pilot musí být disciplinovaný, schopný jednat podle stanovených postupů, ale zároveň v krizové situaci zachovat chladnou hlavu.“
Základní výcvik začíná na jednoduchých letounech a postupuje k sofistikovanějším strojům. Kromě teorie – navigace, meteorologie, přístroje – se cvičí zejména schopnost rutinně jednat pod tlakem. „Ve válce není čas přemýšlet, co dělat. Pilot musí reagovat automaticky,“ říká Soušek.
Výcvik ve zrychleném režimu
Zatímco v mírových podmínkách trvá výcvik pilota stíhačky až sedm let, Ukrajina ho dnes zkracuje na maximum. Kadeti se věnují výhradně tréninku, nemají dovolené, volný čas ani jiné povinnosti. „Ten výcvik není dokonalý, ale válka si žádá jiná měřítka,“ vysvětluje Soušek. Ukrajinci se soustředí na zvládnutí klíčových funkcí západních letadel, i když je často nemohou využívat v plném rozsahu. „Je to improvizovaný režim, ale jinak to nejde.“ Ale každý vzlet přináší efekt odstrašení. "Když Rusové nevědí, odkud ukrajinská stíhačka přiletí, drží se raději dál."
Letadla z Brna pro budoucnost Ukrajiny
Sbírka Operace Štefán přináší na Ukrajinu pět cvičných letounů Alto NG vyráběných v Brně. Právě tyto stroje budou sloužit k výcviku nových pilotů. Na rozdíl od drahých stíhaček představují dostupný způsob, jak zvládnout základy — naučit se "cítit vzduch", jak říkají zkušení letci.
Flotila ze čtyř světů
Současné ukrajinské letectvo tvoří mix typů: staré sovětské suchoje, francouzské mirage, americké F-16, a možná brzy švédské gripeny. Z pohledu logistiky je to noční mŭra. "Ale ve válce berete, co je," shrnuje Soušek.
Každý typ má jiné díly, jiný výcvik, jiné posádky. Do budoucna bude nutné zvolit jeden směr. "Dnes je to dočasné řešení, ale po válce si Ukrajina všechny typy určitě nenechá."
Letadla operují z různých základen a Ukrajinci využívají princip rozptýlení – často mění místa startu i přistání, čímž snižují riziko zničení celé flotily jedním útokem. I když se nabízí otázka, proč Rusko jednoduše nezničí letiště, odpověď zní: zničit letiště je technicky náročné a časově nákladné. Navíc je lze rychle opravit.
Pád ruského letectva?
Tomáš Soušek popisuje, že ruské letectvo operuje s brutalitou, ale bez jemnosti. Místo sofistikovaných kombinovaných misí nasazuje Rusko taktiku síly – přelety, masivní nálety, rychlý ústup. „Nejde o propracovanou leteckou taktiku. Většina ruských útoků ve vzduchu se podobá těm na zemi: je to jednoduchý scénář plýtvání municí,“ shrnuje.
Zatímco NATO klade důraz na koordinaci vzdušných a pozemních sil, Rusko podle Souška takovou spolupráci nikdy nedokázalo efektivně realizovat. „Letadla přiletí, schodí pumy, zmizí. Mezi složkami není komunikace.“
A i když ruská armáda disponuje moderními letouny a kvalitní municí, chybí jí systém – výcvik, velení a schopnost propojit jednotlivé složky do efektivního celku. „To, že letadlo je výkonné, nestačí. Pokud ho neumíte použít, je to jen drahá kulisa,“ říká.
Právě tento přístup – a nedostatek pokročilé taktiky – se podepisuje na ztrátách. Potvrzené ztráty ruského letectva podle dostupných dat čítají minimálně 160–170 bojových letounů a podobné množství vrtulníků. „To je až deset procent celé flotily – a to je hodně,“ uzavírá Soušek.
Mají pilotovaná letadla budoucnost?
Čím dál větší roli na frontě hrají bezpilotní prostředky – ale klasické stíhačky nejsou na odpis. I letouny šesté generace, které se teprve vyvíjejí, stále počítají s lidskou posádkou. „Vývoj jde směrem ke konektivitě a sdílení dat, ale člověk z kokpitu úplně nezmizí,“ říká Soušek.
Evropské země i Spojené státy nadále modernizují letouny F-15, F-16, Typhoon nebo Rafale. Důvod je prostý – tyto osvědčené stroje stále dokážou na bojišti odvést obrovský kus práce.
Zkušenost, která se počítá
Podle Souška budou mít ukrajinští piloti po válce obrovskou cenu – nejen pro svou zemi, ale i pro NATO. „Mají zkušenosti s nasazením v reálném konfliktu. Vědí, co funguje proti Rusům, znají jejich slabiny i triky. To je znalost, která se nedá nahradit,“ říká.
A zatímco výcvikové modely v Evropě se začínají měnit podle ukrajinské reality, zůstává jedna jistota: válka se nevede jen na zemi. A ten, kdo ovládne vzduch, má stále zásadní výhodu.
