Petros Michopulos: Jak se mění vztah Čechů k Ukrajině a co přinese budoucnost?

Od euforie k realitě: Jak se proměnil postoj Čechů k Ukrajině

Tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu už v Česku není atmosféra tak jednoznačná jako v prvních měsících konfliktu. „Na začátku tu bylo obrovské nadšení,“ vzpomíná Petros Michopulos. „Společnost se semkla, přijímali jsme uprchlíky, politici napříč spektrem mluvili jednotně, dokonce i Miloš Zeman a SPD tehdy stáli na straně Ukrajiny.“

Dnes už je situace odlišná. „Za tři roky to prostě vypadá jak to jako muselo vypadat. Že to přijímání těch uprchlíků přineslo nějaké problémy, že samozřejmě ti opoziční politici se probrali a začali podrobněji zkoumat nálady v části té společnosti a začali jim nadbíhat. Samozřejmě Rus taky nikdy nespí, že jo. Takže nám taky říká, co bychom si měli správně myslet a někteří si takto i myslí.“

‍

Rozhodující rok: Udrží si Česko svůj postoj?

Podle Michopulose je nadcházející rok klíčový. „Pokud to bude trvat déle jak tento rok, tak ne,“ odpovídá na otázku, zda si Česko udrží svůj postoj.

Pokud by se k moci dostala jiná vláda, například pod vedením Andreje Babiše, je pravděpodobné, že se Česko vydá směrem Maďarska či Slovenska. „Orbánovský model se stává inspirací pro část české politické scény. Prohození rolí v rámci společnosti je možné – ti, kteří dnes nejsou spokojení, by se ocitli ve vítězném táboře, a naopak.“

Přesto se podle něj Česko stále odlišuje od jiných středoevropských zemí. „Máme silnější občanskou společnost než Slovensko nebo Maďarsko. Ale je otázka, zda to bude stačit.“

‍

Demonstrace na Staroměstském náměstí: Dostatečný signál?

Velká demonstrace na podporu Ukrajiny v Praze ukázala, že česká občanská společnost je stále aktivní. „Bylo tam 20–30 tisíc lidí, což je silný signál, ale nestačí to. Kdyby se podobné akce konaly ve více městech, mělo by to větší efekt,“ upozorňuje Michopulos.

Podle něj je nutné mít realistická očekávání. „Ano, jsme na tom lépe než Slováci, kteří jsou výrazně náchylnější k ruské propagandě. Ale zároveň nesmíme podceňovat, jak rychle se může společenské nastavení změnit.“

‍
Jakou roli bude hrát Andrej Babiš?

Může být podnikatel Babiš spojencem Západu, jak tvrdí? Michopulos je skeptický. „To, že má obchodní zájmy na Západě, neznamená, že nebude sledovat vlastní mocenské cíle. Ruské oligarchy také nezastavilo, že jejich majetek je v Evropě.“

Babišova motivace podle něj nespočívá v geopolitice, ale v udržení moci. „Pokud mu to přinese hlasy, bude následovat Orbána a Fica. Vítězství Trumpa v USA ho jen utvrdí v tom, že cesta autoritativnějšího řízení státu je správná.“

‍

Trumpův návrat: Jak ovlivní Evropu?

Vítězství Donalda Trumpa by mohlo zásadně změnit dynamiku vztahů mezi Evropou a USA. „Trump vidí svět transakčně. Po Evropě bude chtít více investic do obrany, ale zároveň se nebude příliš angažovat v jejím směřování,“ odhaduje Michopulos.

Pro Babiše by to paradoxně znamenalo prostor k manévrování. „Bude hrát na obě strany – jednou se prezentovat jako evropský lídr, podruhé jako někdo, kdo chápe Trumpovu politiku.“

‍

Budoucnost: Politická mapa se přepisuje

Podle Michopulose je současná situace součástí širšího trendu. „Vidíme posun doprava a rostoucí polarizaci nejen v Česku, ale v celé Evropě. Strany, které byly dříve považovány za extremistické, se postupně stávají součástí mainstreamu.“

AFD v Německu, Le Pen ve Francii, Meloni v Itálii – to jsou příklady politiků, kteří posouvají hranice přijatelných politických diskurzů. „Podíváme-li se na vývoj v Německu, vidíme, že se společnost výrazně štěpí. Německo ale stále drží kordon sanitární vůči krajní pravici, protože si historicky pamatuje, kam může takový vývoj vést.“

V USA je situace jiná. „Republikánská strana už dnes není tradiční konzervativní stranou, ale hnutím, které se stále více blíží AFD. Radikální proudy se tam dostávají do hlavního proudu politiky,“ vysvětluje Michopulos.

‍

Elon Musk a technologičtí „lidé stínu“

Vliv technologických miliardářů, jako je Elon Musk, na politiku je stále patrnější. Podle Michopulose jeho dědeček v minulosti inklinoval k radikálním pravicovým hnutím a některé z jeho ideologií se do určité míry přenesly i do Muskova myšlení.

Současné spojenectví Muska s Trumpem není otázkou osobního přátelství, ale spíše pragmatické spolupráce. Každý z nich využívá druhého – Trump má politickou moc, Musk disponuje obrovským finančním a mediálním vlivem. Tato kombinace může mít dalekosáhlé důsledky pro budoucnost politického diskurzu a veřejné debaty jak v USA, tak i v Evropě.

‍

Stojíme před zásadním rozhodnutím

Podle Michopulose se nacházíme v bodě, kdy se rozhodne o dalším směřování Evropy. Pokud bude pokračovat současný trend, může dojít k zásadnímu posunu v politických strukturách a změně zahraniční politiky některých států. Česká společnost sice zatím prokazuje odolnost vůči populistickým tlakům, ale politická dynamika se může rychle změnit. To, jak se vyvine příští rok, určí, zda se Česko udrží na své současné cestě, nebo se přikloní k autoritativnějšímu modelu, jaký vidíme v některých sousedních zemích. Klíčové bude, zda občanská společnost dokáže reagovat včas a udržet demokratické hodnoty v centru politického dění.

‍