V tajných dílnách budují Skynet a drony proti Rusku. Dobrovolníci z aerorozvědky mění válku.

Dobrovolníci a česká aerorozvědka

Aerorozvědka je skupina dobrovolníků, kteří spojují své odborné znalosti – od IT, analytiky a marketingu po manuální montáže a 3D modelování – aby aktivně přispěli k podpoře Ukrajiny. „Začátkem války jsme se rozhodli, že s tím začneme něco dělat,“ vysvětluje člen skupiny. Přestože se účastníci navzájem většinou neznají, pracují efektivně díky rozdělení do specializovaných divizí: analytici, vývojáři umělé inteligence, montéři či 3D designéři spolu tvoří komplexní tým.

‍

Od komerčních dronů k vlastním konstrukcím

‍ Skupina vyrábí drony od A do Z – od návrhu, 3D tisku komponent, montáže až po testování a nasazení. „Naše drony jsou specifické tím, že vyvíjíme vlastní software i komponenty a modifikujeme je podle potřeb,“ říká člen týmu. Vývoj dronů od začátku války ukazuje obrovský technologický pokrok – od jednoduchých komerčních pozorovacích dronů po FPV modely a velké stroje s komplexními schopnostmi.

‍

Umělá inteligence ve službách fronty

Největší zbraní aerorozvědky však nejsou samotné stroje, ale data. Skupina shromažďuje informace z Ukrajiny, sociálních sítí a vojenských jednotek, které ukládá do vlastní neuronové sítě. „Chceme vytvořit něco jako encyklopedii dronů,“ vysvětlují vývojáři. „Napíšeš Orlan a systém ti ukáže, jak vypadá, z čeho je složený a jak ho lze zneškodnit.“

Shromažďování dat také umožňuje zrychlit učení — každé sestřelení dronu či úspěšný zásah přináší nové informace, které se okamžitě promítají do konstrukce i taktiky.

‍

Drony, které zabíjejí i zachraňují

Dronová válka se stala symbolem konfliktu. Dnes se odhaduje, že ukrajinští vojáci spotřebují tisíce dronů měsíčně. Česká aerorozvědka jich vyrobila a dodala na frontu už téměř 17 tisíc. Každý kus projde rukama dobrovolníků, kteří jej montují a testují.

Ne všechny projekty však nesou smrt. Vedle bojových modelů vznikla i „Lékárnice“ – speciální dron určený k rychlému transportu krve a léků na bojiště. „Krev se při transportu po zemi snadno znehodnotí. Lékárnice ji dokáže bezpečně dopravit letecky během několika minut,“ popisuje dobrovolník.

‍

Od klekánice po Vampýra

Dílna aerorozvědky připomíná katalog sci-fi techniky. Mezi modely najdeme lehčí a levnější „Vampýry“, robustní „Klekánice“ i experimentální „Boxery“ – pozemní vozidla ovládaná na dálku. Nejnovějším projektem je letoun „Titan“, který prochází softwarovým testováním. Některé drony fungují jako „mateřské lodě“, nesoucí menší jednotky pro samostatné mise.

‍

Autonomní válka? Zatím ne

Na otázku, zda už na frontě létají plně autonomní drony, vývojáři odpovídají jasně: ještě ne. „To by byl game changer, který by mohl změnit chod války i celé lidstvo ze dne na den,“ říkají. Technologie se ale blíží. Současné stroje se už dokážou navigovat podle topografie terénu i bez signálu. „Je to hudba budoucnosti, která se až nebezpečně přibližuje.“

‍

Drony s optickým vláknem

Jednou z nejzajímavějších inovací jsou drony napojené na optické vlákno – fyzické spojení mezi operátorem a strojem. „Před rokem a půl jsme létali na 25 kilometrů, dnes zvládneme i 40,“ říká dobrovolník. Aerorozvědka proto vyvíjí vlastní navíječky, které umožňují bezpečné a plynulé odvíjení vlákna i v terénu.

‍

Informační válka a podcasty z fronty

K dronům se pojí i informační dimenze konfliktu. Aerorozvědka denně zpracovává „svodky“ z fronty – přehledy nových typů dronů a taktik. „Plánujeme z toho dělat krátký podcast, který bude číst umělá inteligence,“ prozrazuje člen týmu. „Aby si člověk ráno mohl pustit zprávy z fronty rovnou ke kávě.“

Drony, software i data zůstávají pro aerorozvědku denní realitou. Co začalo jako spontánní reakce na válku, se proměnilo v propracovaný systém výzkumu a podpory.  A i když veřejnost většinou nezná jejich jména, výsledky jejich práce vidí svět každý den – nad ukrajinským nebem.

‍