Vlastislav Bříza: Realistický optimista ve světě geopolitiky
Vize optimisty v době nejistoty
"Jsem realistický optimista," prohlašuje Vlastislav Bříza hned na začátku svého vystoupení. „V posledních týdnech si tak ale někdy připadám jako jeden z mála, možná dokonce jediný.“ Jeho optimismus však nestojí na naivních představách. Vnímá realitu světa, ve kterém se rozhoduje o budoucnosti Ukrajiny i celé Evropy.
Bříza si uvědomuje nebezpečí impulzivních rozhodnutí světových lídrů, včetně Donalda Trumpa. „Když jsme spolu naposledy hovořili, říkal jsem, že očekávám, že Trump kompletně změní dynamiku hry. A musím přiznat, že jsem to velmi podcenil,“ připouští. Zmínil také, že jeho původní předpoklad o Trumpově dvojkolejné strategii – vyvíjení tlaku na obě strany konfliktu – se ukázal jako chybný. „Vidíme, že Trump tlačí jen jednu stranu, bohužel tu ukrajinskou.“
Trump a transakční politika
Bříza se kriticky vyjadřuje k Trumpově stylu vedení politiky, který přirovnává k obchodním jednáním. „On je biznismen, tvrdý obchodník amerického typu. Snaží se pro Spojené státy získat co nejvíc“. V tomto přístupu vidí i jistou naději – pokud Trump jedná převážně impulzivně a bez dlouhodobého strategického plánu, může být jeho politika nevyzpytatelná nejen pro Ukrajinu, ale i pro Rusko.
Jedním z hlavních bodů Trumpovy politiky podle Břízy bylo zpochybnění role Ukrajiny jako strategického partnera. „Když nazval Volodymyra Zelenského diktátorem, bylo to naprosto absurdní. Přitom před rokem ho označoval za hrdinu.“ Tato nevyzpytatelnost podle Břízy může vést k nečekaným obratům. „Stejně jako dnes kritizuje Ukrajinu, může za měsíc změnit postoj vůči Putinovi.“
Budoucnost Ukrajiny: Realita versus ideály
Jedním z klíčových témat, které Bříza v rámci svého vystoupení rozebíral, je možný vývoj konfliktu na Ukrajině. Zdůrazňuje, že tlak na jednostranné ústupky by mohl být pro Ukrajinu zničující. „Pokud by Ukrajina musela postoupit okupovaná území bez odpovídajících bezpečnostních záruk, znamenalo by to jen odklad dalšího konfliktu o několik let.“ Bříza připomíná, že současná situace není jen o území, ale také o geopolitickém rozložení sil. „Ukrajina se tři roky brání druhé nejsilnější armádě světa. To, že stále drží 80 % svého území, je heroický výkon.“ Zároveň si však uvědomuje, že některé kompromisy budou nevyhnutelné. Předpokládá, že bude třeba nalézt cestu ke zmírnění ostrých sporů a jednou z možností může být dohoda o nerostných surovinách. Bříza také upozorňuje, že Ukrajina bude muset čelit tvrdé realitě. „Ať se nám to líbí nebo ne, některé části svého území možná Ukrajina nebude moci získat zpět vojenskou cestou. Proto je klíčové, aby byla vybavena tak, aby dokázala odstrašit jakoukoli další agresi.“
Tři scénáře budoucnosti Ukrajiny
Bříza předkládá tři možné scénáře bezpečnostních záruk pro Ukrajinu:
Korejský model – vznik demarkační linie střežené mezinárodními silami, podobně jako mezi Severní a Jižní Koreou. Tento model by mohl zahrnovat rozmístění evropských vojsk na ukrajinském území. „Jenže Evropa se zatím nedokázala sjednotit na tom, kdo by takovou misi vedl. Německo a Polsko nechtějí poslat vojáky, Francie a Británie by možná byly ochotné.“
Západoněmecký model – Ukrajina by vstoupila do NATO s výjimkou okupovaných území, podobně jako západní Německo během studené války. „Tento scénář je možný, ale vyžaduje silnou podporu Západu a ochotu čelit dalším ruským hrozbám.“
Dikobrazí strategie – maximální vyzbrojení Ukrajiny moderními zbraněmi, včetně raket schopných zasáhnout strategické cíle na ruském území. „Ukrajinci už začali vývoj vlastních balistických raket. Pokud budou mít stovky těchto střel, může to být jejich nejlepší bezpečnostní záruka.“
Bříza se přiklání k třetí variantě. „Evropa sama nemá dostatečné výrobní kapacity na rychlé vyzbrojení Ukrajiny. Ale pokud Ukrajina získá moderní výzbroj, bude schopna odstrašit jakýkoli další ruský pokus o invazi.“
Evropa na rozcestí
Na závěr svého vystoupení Bříza vyjadřuje obavy o schopnost Evropy čelit rostoucím hrozbám. „Evropa dnes mluví o hodnotách, ale jak nedávno řekl americký ministr obrany: hodnotami se nedá střílet.“ Tvrdá síla podle něj zůstává jediným jazykem, kterému Moskva rozumí.
Přesto vnímá jisté pozitivní signály. „Evropa sice jedná pomalu, ale učí se. Na Ukrajině vidíme, že odvaha a vůle bojovat mohou změnit i zdánlivě neřešitelné situace. A to je ten důvod, proč stále zůstávám optimistou.“
Bříza tak na akci Operace Naděje nabídl nejen geopolitickou analýzu, ale i pohled na budoucnost, která může být nejistá, ale ne nutně bez naděje.
