Petr Pavel: přestaňme se bavit o HDP a pojďme skutečně řešit naší obranu
Mezi hodnotami a pragmatismem
Pavel zdůraznil, že mezinárodní politika se vždy pohybovala mezi hodnotovým přístupem a ryze pragmatickým pohledem. Nyní se, podle něj, americká politika přiklonila k pragmatismu „až brutálnímu", což se odráží například v Trumpově postoji k dohodě o nerostných surovinách s Ukrajinou. "Jakkoliv se mi to příčí přijmout jako nástroj k dosažení míru, pokud by měl být zájem amerického byznysu garantem bezpečnosti Ukrajiny v delším horizontu, je to určitý pokrok, který i mnoho Ukrajinců přivítá."
Zároveň však prezident varoval před přijetím přístupu, který by odměňoval agresora. "Agresor by neměl být odměněn za to, co udělal, a měl by být donucen uzavřít dohodu pod tlakem mezinárodního společenství," zdůraznil. Nicméně, i přes své hodnotové preference přiznal, že „realismus je klíčový, protože řada zemí i v Evropě uvítá jakoukoliv cestu k míru, i kdyby nebyla úplně výhodná.“
Hledání evropské jednoty
Jedním z největších problémů Evropy je podle Pavla její roztříštěnost.
"Myslím, že bychom měli připomínat našim spojencům ze Severní Ameriky, že dlouhodobý zájem máme společný. Neustupovat těm, kdo se snaží změnit řád nastavený po druhé světové válce," řekl.
A kdo by měl Evropu zastupovat v jednáních se Spojenými státy? Pavel uznává, že důležitou roli mají Francie, Velká Británie i Německo.
"Pokud by došlo ke shodě, že mluvčím za Evropu bude třeba francouzský prezident nebo britský premiér, neměl bych s tím žádný problém," řekl, zároveň však dodal: "Česká republika v očích Donalda Trumpa pravděpodobně nebude tím hráčem, kterého by respektoval."
Válka, která trvá déle, než kdokoliv čekal
Pavel přiznal, že při začátku války v roce 2022, stejně jako mnoho jiných, očekával její rychlý konec. "Při tehdejším stavu ukrajinské armády, její nepřipravenosti a výrazné ruské převaze bylo logické očekávat několikadenní konflikt," uvedl. To, že se Ukrajina dokázala ubránit, označil za důkaz její neuvěřitelné odolnosti.
Přesto ale upozornil na to, že pokud by Ukrajina pokračovala v pokusu osvobodit veškerá okupovaná území, "přišla by o další desítky tisíc, možná i stovky tisíc životů s nejistým výsledkem." Realita na bojišti podle něj musí být reflektována i v diplomatických snahách o ukončení války.
Evropská obrana
Prezident Pavel se vyjádřil i k otázce obranných výdajů. "Dlouhodobě říkám: přestaňme se bavit o procentech HDP a začněme se bavit o tom, co je skutečně potřeba k zajištění naší bezpečnosti," uvedl. Česká republika by podle něj měla mít ambicióznější cíle v obraně, protože její vojenská kapacita stále není na odpovídající úrovni.
Často se zmiňuje argument, že neutralita by byla levnější a bezpečnější cesta. "Doporučil bych každému, kdo tvrdí, že bychom měli být neutrální, aby se podíval, kolik dává na obranu Švýcarsko," poznamenal Pavel.
Neutrální Švýcarsko investovalo do své armády v roce 2023 přibližně 5,7 miliardy dolarů. Pro srovnání, Česká republika v témže roce vydala na obranu přibližně 4,2 miliardy dolarů, tedy 1,5 % HDP. Pokud se podíváme na výdaje na obranu přepočtené na obyvatele, Švýcarsko investovalo kolem 650 dolarů na osobu, zatímco Česká republika přibližně 400 dolarů.
Budoucnost Evropy a česká role
Petr Pavel uznává, že politická situace v Evropě a Spojených státech se dynamicky mění, což přináší nové výzvy. V kontextu narůstajícího populismu a extrémních politických hnutí se snaží zachovat střízlivý pohled. "Svět se dostává trochu do varu. Extrémní reakce na extrémní reakci," řekl s narážkou na rostoucí polarizaci.
Ačkoliv se obává některých vývojů, věří, že přirozený politický cyklus přinese vyrovnanější přístup. "Jakmile se kyvadlo vychýlí do extrému, dříve či později se začne vracet zpátky."
Pavel však varuje, že pokud si Evropa neuvědomí svoji zodpovědnost za vlastní obranu a stabilitu, může se dostat do pozice pasivního pozorovatele. "Musíme si uvědomit, že nikdo jiný to za nás neudělá. Pokud Evropa nebude silná a jednotná, bude jen přihlížet tomu, co se rozhoduje jinde."
