Volební masakr. Proč Maďaři poslali Orbána do opozice

Martin Ondráček: V Maďarsku se píše politická historie. Viktor Orbán a jeho Fidesz drtivě prohráli volby. To nebyla obyčejná porážka, to byl masakr. Tyhle volby byly referendem o tom, kam má země patřit – jestli k Bruselu, nebo k Moskvě; k právnímu státu, nebo k systému jednoho muže. Vítězem je Péter Magyar a jeho relativně nová strana TISZA. Dokázala sjednotit naštvanou veřejnost a poprvé od roku 2010 zlomit hegemonii Fideszu. Co se vlastně v Maďarsku stalo? Proč Orbánovi nepomohla razantní podpora Donalda Trumpa a co to znamená pro nás? Jsem Martin Ondráček a vítám vás ze studia Dárku pro Putina.

Tomáš Kopečný: Já jsem Tomáš Kopečný a vítám vás z Prahy.

Martin Ondráček: Orbánova mašina se poroučí do opozice. TISZA získala 138 ze 199 mandátů, což znamená ústavní dvoutřetinovou většinu. Fidesz má 55 a krajně pravicová Naše vlast 6 mandátů. Volební účast byla rekordních 79 %. Orbán uznal prohru nečekaně brzy. Tento obří úspěch jsme nečekali asi ani my dva. Abychom pochopili, co se stalo, musíme se podívat na to, kdo Péter Magyar vlastně je a kdo je jeho bývalá manželka Judit Vargová.

Tomáš Kopečný: Byli to manželé, kteří se potkali na začátku nultých let. Patřili v podstatě ke střednímu managementu ve státním systému. Pak se ale Judit Vargová stala ministryní spravedlnosti a dostala se k těm nejtemnějším stránkám toho, co se v Maďarsku děje. Péter Magyar nebyl jen její manžel. Šéfoval Studentskému úvěrovému centru a seděl v boardu Maďarské rozvojové banky. Byli součástí elit, které si rozdělovaly vliv a moc. To, co ho přimělo vystoupit ze stínu, byl obrovský skandál. Nebyla to korupce ani proruská rétorika, ale to nejcitlivější téma – ochrana dětí. Skandál smetl Vargovou i prezidentku Novákovou. Magyar vyhrál volby na jediné platformě: změna režimu. Jako insider zkrátka věděl, jak je ten systém prohnilý.

Martin Ondráček: Ten skandál se týkal státního dětského domova a musíme ho popsat.

Tomáš Kopečný: Odhalilo se systematické zneužívání dětí, do kterého byli zapleteni nejen vedoucí pracovníci, ale i politici Fideszu a jejich byznysoví partneři. První případy byly hlášeny už v roce 2002. Desítky případů se zametaly pod koberec. Později byl odsouzen zástupce ředitele, který to kryl, ale dostal prezidentskou milost – právě tu, kterou podepsala Nováková a kontrasignovala Vargová. Ukázalo se, jak moc to bylo propojené. Do domova dojížděli vysoce postavení politici, kteří si tam děti vybírali a odváželi je pryč k hromadnému znásilňování. A to všechno se dělo v zemi, kde si vláda postavila tvrdou kampaň na „ochraně dětí“ před LGBT komunitou. Proto Magyar vystoupil. Jeho televizní rozhovor viděly dva miliony lidí a statisíce jich vyšly do ulic.

Martin Ondráček: Magyar doslova zlikvidoval celou maďarskou opozici. V roce 2022 kandidovala sjednocená opozice šesti stran a neuspěla, teď ji úplně vymazal z mapy. Jak byste ho politicky definoval? Je to technokrat, středopravý politik, nebo antikorupční lídr?

Tomáš Kopečný: Je to lídr, který vzešel z lidového hněvu a jehož jedinou agendou je demontáž Orbánova režimu. Není to populista. Velmi pečlivě se vyhýbal štěpícím tématům. Například nepodporuje posílání zbraní na Ukrajinu. Je to jednoznačně proevropský, inteligentní a rodinně konzervativní politik. Přirovnal bych ho k Emmanuelu Macronovi, který také tehdy vyluxoval opozici a postavil středové hnutí. Uvidíme v praxi, kým se reálně obklopí.

Martin Ondráček: Sliboval speciální daň pro bohaté Maďary s majetkem nad miliardu forintů. Co za tím vězí?

Tomáš Kopečný: Maďarsko se proměnilo v oligarchii řízenou z Orbánova dvora. Magyarův krok je namířený proti těmto strukturám. Snaží se ten systém svázat, protože všechny státní instituce jsou obsazené lidmi z Fideszu. Ekonomická struktura země je na ně nasátá. I lidé zapletení do toho pedofilního skandálu byli často vzápětí napojeni na státní zakázky a vydělávali stamiliony.

Martin Ondráček: Ekonomicky je na tom Maďarsko bídně. Měli rekordní inflaci, mzdy jsou třetí nejnižší v EU, forint padal na dno, eurofondy jsou zmrazené. Hodně se diskutuje i o jaderném projektu Paks 2, který staví ruský Rosatom. Jak se k tomu Magyar postaví?

Tomáš Kopečný: Paks 2 má jedenáctileté zpoždění. Vypovědět smlouvu s Rosatomem bez penále bude těžké, ale může portfolio diverzifikovat – pustit tam jiné subdodavatele nebo stavět malé modulární reaktory z Británie a Francie. Proč volby dopadly tak drtivě? Za prvé to bylo obrovské zklamání a nedůvěra k režimu, který nechrání děti. Za druhé špatná ekonomická a demografická situace – mladí odcházejí pryč. A za třetí to bylo rusofilství. Maďaři nejsou rusofilní národ, rok 1956 je pro ně obrovské trauma. Orbánovo ponížené lokajství vůči Putinovi je zvedlo ze židlí. Na demonstracích otevřeně skandovali: „Rusové, běžte domů!“

Martin Ondráček: Ruská linka byla silná, v kampani rezonovaly i uniklé přátelské telefonáty mezi Lavrovem a Szijjártóem. Z druhé strany ale přišla masivní podpora z USA. Donald Trump Magyara podpořil, J. D. Vance přijel do Budapešti. Byla tato americká podpora pro Orbána nakonec „polibkem smrti“?

Tomáš Kopečný: Polibek smrti to byl ve smyslu líbání mrtvoly – on už byl zkrátka prohraný. Proč ho ale americké hnutí MAGA tak vehementně podporovalo? Protože nadřazují ideologický boj nad reálné státní zájmy. Cokoliv spjaté s liberály je pro ně zlo. Nevadí jim, že Orbán je v Evropě největším trojským koněm Číny a Ruska. Důležité pro ně je, že sdílí stejnou rétoriku proti LGBT. Trumpovo okolí navíc vnímá svět prizmatem osobních byznysů a rodinných vazeb. V Evropě je ale spojení s hnutím MAGA silně toxická značka. Z toho plyne i poučení do budoucna: pokud chcete americké konzervativce zaujmout, musíte prvních deset minut mluvit jejich jazykem o tradičních hodnotách, a až pak můžete začít řešit reálný byznys a agendu.

Martin Ondráček: Výsledek voleb se samozřejmě propíše do Prahy i Bratislavy. Robert Fico avizoval, že pokud Fidesz prohraje, převezme roli zlobivého dítěte v EU on. Má na to? Péter Magyar totiž dopředu deklaroval, že ukrajinskou půjčku odblokuje.

Tomáš Kopečný: Je něco jiného zpívat sólo v první řadě a přizvukovat ve sboru. Orbán měl neotřesitelnou pozici doma, mohl si dělat, co chtěl. Fico v takové situaci není. Rozhodně bych ho nepodceňoval, ale asi včera neměl dobrý večer. Evropští lídři teď možná najdou recept, jak ho zklidnit, aby nezůstal jen u mstivosti. Zajímavé bude i směřování V4. Magyarova první cesta povede do Varšavy. S Donaldem Tuskem si výborně rozumí. Polsko-maďarská spolupráce bude silná a čeští a slovenští politici budou muset hledat cesty, jak na to reagovat.

Martin Ondráček: Jak se tedy změní přístup Maďarska k EU a NATO?

Tomáš Kopečný: V Bruselu, Paříži i Berlíně zavládla obrovská radost. Dojde k návratu Maďarska do Evropy. Magyar díky tomu velmi brzy přitáhne domů 19 miliard ze zmrazených eurofondů, což mu pomůže stabilizovat domácí situaci.

Martin Ondráček: A je to vzkaz pro další evropské populisty a autoritáře?

Tomáš Kopečný: Rozhodně. Je to vzkaz, že žádný systém nevydrží věčně, i když působí zabetonovaně. Režim se zhroutil zevnitř kvůli vlastní prohnilosti. Pýcha předchází pád. Péter Magyar navíc není jen aktivista; obklopuje se lidmi z byznysu a korporátů, ví, jak se věci dělají. Bude nás bavit sledovat, jak ty změny provede.

Martin Ondráček: Tím končíme dnešní velmi dlouhý díl. Děkujeme, že nás sledujete. Mějte se krásně.

Tomáš Kopečný: Díky a na shledanou.